V našich životech jsme zažili mnohé a nyní jsme konečně dospěli a vnitřně jsme se probudili. Stali se z nás hledající Boha. Řekněte si proto: „Odlož své dětinské zvyky a konečně procitni.“
Žij šťastným životem. - Nejkrásnější, nejšťastnějsí život je život ve společnosti. Osamělý, „individualistický“ život je smutný. Proto Maháprabhudží řekl: „Chybí mi satsangová společnost. Postrádám své guru bratry a sestry.“
Někteří lidé však mají rádi jen určité osoby, všichni ostatní jsou pro ně „rudým kapesníkem“. Problém tkví ve vás. Nemyslete si, že vás nikdo nemá rád, že ostatní jsou nepřející a žárliví. Chyba není v druhých, ale vždy pouze ve vás samých! Je tomu tak proto, že chcete všechno pro sebe. Když se někdo nechce řídit vaším návrhem, cítíte se uražení. To není cílem duchovnosti, ani jogína či probuzené osobnosti, ale osoby, která je sobecká, ustrašená, chamtivá a hněvivá. Takoví lidé jsou jako lžička na med, která leží na povrchu medu, ale neví, jak med chutná.
Žijte! Radujte se ze svého života! Žijte se svými přáteli, sdílejte se svými přáteli. A co může být hezčího než být se svými jógovými bratry a sestrami? Strávit společně jeden či dva týdny, společně cvičit a meditovat, mít nádherné satsangy, užít si přírody a klidu – přesto se ale někteří nikdy necítí šťastně.
Toto je mou jedinou modlitbou k Maháprabhudžímu. Pro sebe si nepřeji nic jiného, než aby mí žáci žili v harmonii. Na gurupurnimu, na své narozeniny a na Vánoce si přeji pouze jedinou věc: harmonii mezi mými žáky. To by byl druhý stupeň mého osvícení. To se nikdy nepoštěstilo bohu Krišnovi, bohu Rámovi ani Ježíši. Možná, že já v tomto uspěji, ale jak dlouho si na to budu muset počkat „to ví jen vítr“.
To se netýká jen vaší jógové skupiny, ale také vaší rodiny. Je důležité zůstat v harmonii také se svou rodinou, svým partnerem, partnerkou, svými kolegy či přáteli.
Myšlenky mají silnější účinek než tělesné činy. Naše ego, naše pýcha, má silnější vliv než políček. Facka ublíží pouze jednou a bolest rychle odezní, ale člověk, který je sobecký a arogantní, zarmoutí na celý život. Mnozí lidé jsou plni obav z návratu domů z práce a mnohé ženy mají strach, když se jejich manželé vrátí domů.
Pouhé provádění jógových cvičení vaši povahu nezmění. Musíte se rozhodnout změnit sami sebe. Můžete udělat z kočky vegetariánku, ale jakmile spatří myš, její přirozenost se projeví a rozběhne se za ní. Přestože žijete se svatými lidmi, přestože každý den cvičíte, nezměnili jste své vnitřní kvality, své vlastnosti. Baví vás studovat filozofii a sánskrt – ale tímto způsobem osvobození nedosáhnete. Pouze když praktikujete lásku, porozumění, dobrotu – taková cesta váš povede blíž k Bohu.
Báseň praví: „Pokud jenom čteš knihy, nikdy nezmoudříš, ani za sto let. V okamžiku, kdy zažiješ „lásku“, okamžitě budeš patřit k moudrým.“
Být urážlivý, žárlivý, chamtivý, sobecký – to se tak rychle nezmění. Naopak, čím více člověk cvičí, tím více těchto vlastností vyvstává na povrch. Proto tak jako se rozvíří a vystoupí na povrch bláto, když ho zamícháte s vodou, tak se někteří lidé stanou pokryteckými „samozvanými guruy“. V takovém okamžiku neosvícený prozrazuje, co si myslí - že nepotřebuje mistra a prohlašuje, že on sám je mistrem.
Nenechte do své mysli vstoupit kopřivy destruktivních myšlenek a trny zlostných slov. Když činíte druhé lidi šťastnými, vám samotným se dostane štěstí. Jakmile způsobíte druhým problémy, dostane se vám též problémů.
Maháprabhudžího učením je advaita (jednota) – pochopit všechny čtyři cesty jógy jako jednotu: karmy, bhakty, rádži a gjány. Nemůžete jít po jedné jógové cestě odděleně. Nemůžete dělat karmajógu bez bhakti, ani ji nemůžete dělat bez rádži (kázně) a bez gjány (znalostí). Karma, bhakti, rádža a gjána nemohou být v jogínovi odděleny, jako nemůžeme separovat žádný prvek z našeho těla. Potřebujeme všech pět prvků: akášu (prostor), agni (oheň), džala (vodu), váju (vzduch) a prithvi (zemi). Pokud některý z těchto prvků chybí, pak tělo nemůže dále žít.
Naše mysl je hladová. Tento hlad nás v tomto životě stále vede zpět . Jsme lačni po ocenění, slávě, bohatství, kráse, potěšeních – hlad naší duše může být navždy utišen gjánou, věděním. Gjána amrit, nektar vědění vás činí nesmrtelnými – na rozdíl od „sladkosti“ světského života, který z vás udělá jedině tak diabetika!
V samsáře (na světě) dostanete mléko smíchané s vodou (skutečnost a neskutečnost). Váš intelekt, vaše srdce by mělo být „paramhansou“ (božskou labutí), která pije pouze mléko a vodu nechává. Svět není prázdný, je plný květin, dobrých lidí, satsangu, moudrosti a vědění. Otevřete oči, srdce i vědomí a uvidíte to. Nebuďte jako moucha, která stále krouží nad tím, co je nečisté. Buďte jako včela, která vyhledává květiny a bere si z nich med, dokonce ví, jak získat nektar z jedovaté rostliny.
Radujte se ze života! Mluvím o radosti, nemyslím světská potěšení jako jídlo a pití, peníze, majetky, milence, milenky, sexuální vztahy. To nejsou radosti. Po chvíli se z nich naopak stanou břemena. Jednoho dne přinesou starosti, více starostí než potěšení, které jste z nich jednou nabyli. Na takových věcech nebuďte závislí, hledejte věčnou radost.
Odtud až po brahmalóku jsou mnohé krásy pro potěšení. Tohoto potěšení se nemusíte zříkat, protože už nejste tím, kdo si užívá potěšení, vy sami jste potěšením.
Nepřemýšlejte o svém těle, nepřemýšlejte o svých pocitech – myslete na svou realitu. Kdo jste? Nejste tím, co lidé oceňují nebo kritizují. Jste své Já. Rozpoznejte své Já – to je odpověď na všechny vaše otázky, léčba veškerého vašeho trápení, cíl veškerého vašeho hledání. Vaše Já je všude, jako olej v semínkách, jako vůně v květinách. Svět vypadá prázdný, přesto je plný, protože jste v něm. Vaše Já je věčné, božské Já, které je všude, nekonečné a neměnné jako modrá obloha nahoře.
Já jsem ty a ty jsi já. Ty však přemýšlíš a vnímáš jen v těle. Tato tělesná připoutanost nás odděluje. Jsme si mnohem blíž než si dokážeš představit. Není tu žádná vzdálenost kromě toho, že smýšlíš „daleko“. Dokud tyto myšlenky vzdálenosti jsou ve tvém vědomí, tvé utrpení nikdy neskončí. Cítíš se sám, oddělen, ztracen. Já jsem to, co jsi ty a také to, co jsem já, jsi ty. Nejsi ode mne oddělen. Záře Já je všudepřítomná a vševědoucí. Je všude, v každičkém atomu.
Krišna řekl Ardžunovi: „Vzdej se veškerého prapanče (světských nesmyslů) a odevzdej se Mně. Pak budou odpuštěny všechny tvé hříchy“ (Bhagavadgíta, kap. 18)
Toto je jiná jóga. To je to, co hledáme, důvod, proč jsme sem přišli. Snažte se pochopit tuto skutečnost a „strávit“ to. Sbírejte nektar, nikoli jed. Pouze vy si můžete pomoci. Pouze vy to můžete udělat. Abyste byli plní, musíte sami sebe sníst, abyste pochopili, musíte sami sebe strávit.
OM SRI DEEP NARAYAN BHAGWAN KI JAY.