V Mahá Šiva puráně, Umá Samitě, 12. kapitole, se píše:
तत्र पुत्रा भवन्त्येते पादपा नात्र संशय:।
परं लोकं गत: सोऽपि लोकानाप्नोति चाक्षयान्॥१८॥
Tatra putrā bhavantyete pādapā nātra saṃśayaḥ |
param lokam gataḥ so'pi lokānāpnoti cākṣayān॥18॥
Zasazené stromy jsou nepochybně jako synové člověka,
jenž po smrti dosáhne nezničitelných lók.
पुष्पै: सुरगणांसर्वान्फलैश्चापि तथा पितृन्।
छायया चातिथीन्सर्वान्पूजयन्ति महीरुहा:॥२॥
Puṣpaiḥ suragaṇāṃsarvānphalaiścāpi tathā pitṛn ।
chāyayā cātithīnsarvāṃpūjayanti mahīruhāḥ॥१९॥
Stromy uctívají Bohy svými květy,
sadaře svými plody a poutníky svým stínem.
किन्नरोरगरक्षांसि देवगन्धर्वमानवा:।
तथैवर्षिगणाश्चैव संश्रयन्ति महीरुहान्॥२०॥
Kinnaroragarakṣāṃsi devagandharvamānavāḥ ।
tathaivarṣigaṇāścaiva saṃśrayanti mahīruhān॥20॥
Kinnarové, hadi, rákšasové, Bohové, gandharvové,
lidé a asketové, všichni nalézají pod stromy útočiště.
पुष्पिता: फलवन्तश्च तर्पयन्तीह मानवान्।
इह लोके परे चैव पुत्रास्ते धर्मत: स्मृता:॥२१॥
Puṣpitāḥ phalavantaśca tarpayantīha mānavān ।
iha loke pare caiva putrāste dharmataḥ smṛtāḥ॥21॥
Kvetoucí stromy uspokojují lidi v tomto i v budoucím světě.
Proto se jim říká dharmaputra.
तडागकृद्वृक्षरोपी चेष्टयज्ञश्च यो द्विज:।
एते स्वर्गान्न हीयन्ते ये चान्ये सत्यवादिन:॥२२॥
Taḍāgakṛdvṛkṣaropī ceṣṭayajñaśca yo dvijaḥ: ।
ete svargānna hīyante ye cānye satyavādina:॥22॥
Ti, kteří kopou studny, sázejí stromy, konají jagji
a uctívají pravé bráhmany, nikdy nespadnou z nebes.